Krušnohorská Karkulka

byť má červený čepeček,
je holčička, né chlapeček,
snad bohatá, snad bez jmění,
nechce mi říct příjmení,
prý jdu na všechno klikatě,
a balím jí moc okatě,

tak o kom že to mluvím asi?
pětky prsa, světlé vlasy…
no natuty to nevíte,
ale stoprocentně tušíte…

ale ne, není to ta obrovská,
z televize…Pavlowská!

tahle dívka, to je kost,
a mě při představě jímá zlost,
že ač líbí se mi jako vám,
nejspíš zůstanu navždy sám,
no řekněte…
co jsou mi mé básně platné?
když karkulka je z Horní Blatné

a v od babičky upleteném svetru,
razí každotýdně 80 kilometrů,
tam a zpět
zpět a tam,
intr je opruz řeknu vám…

i nádražákům v Marjánkách pak dochází pára
když v minisukni po peronu prochází se Bára.
tam a zpět
zpět a tam
na mou duši řeknu vám,
jen kvůli ní se tu teď ve verších máchá,
jen pro tebe Barborko,
tvůj Hynek…. (Mácha)

PS.
doufám, že čteš i večer jak jsi slíbila
a básnička se aspoň trošku líbila