Údolí

Mezi horami údolí bezpečné,
jednou do něj vpad vodopád.
srdce dříve bývalo statečné,
schne. na pozdní listopad
se snáší husté neurčito.
ticho v čajové konvici
zakryje co má být skryto.
jen wildeovští slavíci,
blázniví směšní snílci,
život smění za cizí růži.
oba nevinní oba provinilci.
kdopak ví, kdo z nás dvou dluží?
uprostřed hor zdálo se bezpečno,
ale teď těsno zdá se mi v údolí.
a slunce nevyjde nebude slunečno,
neříkej lásko že odchod Tvůj přebolí.