Uháním krajinou
Utíkám se krajinou, myšlenku mám jedinou.
Hořím láskou jako svíce,
proháním lýtka ba i plíce, stále ženu krajinou.
Myslím na tebe, ba i v kopci,
prožívám vše v kotrmelci.
Vnímám studánky a chladné vody,
ženu sebe do záhuby a nemohu na tebe zapomenout.
Jsi můj úděl, jsi můj osud,jsi můj anděl,
lásky posel, jsi mé jarní probuzení.
Zajíčku, v zelené jeteli, přiviň mne ke své hrudi,
ať se mé srdce láskou tetelí.
Přečteno 482x
Tipy 16
Poslední tipující: hašlerka, Emmelia, Paulín, Maryje..., Psavec, Bona, Actafool, CULIKATÁ, NikitaNikaT., Květka Š., ...
Komentáře (2)
Komentujících (2)