Kopretina

Chytám kopretinu,
zabíjím ji prudkým trhnutím..
Na tváři, tvoří ti podlitinu,
jste jen duševním splynutím..

Přivoním,však ty to necítíš,
to že cítím tvou vůni, nevidíš...

Byla jako ty,
krásou celá oplývala.
Spíše dva protiklady,
však o obou jsem snívávala...

Koukám stále na tebe, i na ní.
Ona uvadla, a ty s ní...

Dívkám jako ty, kopretiny dávám,
jen tobě podala jsem kudlu.
Před očima ti s ní mávám,
pak přiložím ti ji k hrdlu.

Už chystám se tě zabít,ohlédnu se a vidím zvadlou květinu..Zabila jsem tebe, ty jsi kopretina..já ted lítostí otupěla...