Pocit

Sama znáš ten pocit,
pocit štestí a radosti.
Snad jedinný den,kdy nechci prosit,
a hodit za hlavu starosti.

Tenkrát, líbalas mě a já tebe.
Tenkrát, kdy mráz a sníh ruce mé zebe.
Chytla si je,
do očí mi hleděla.
Hřála si je,
radostí mou se kochala.

Smála si se,
snad štestím né posměchem.
Však bála si se,
nevím proč, snad tím šepotem.

Naklonila ses,
blízko mých rtů si byla.
Zakousla ses,
do mého promrzlého těla.

A v tom jsem roztála...
Na tebe se usmála...
A slíbíla,
že budu jen tvou...