.
pořád na útěku
obzor se nepřestává posouvat
propasti prohlubovat
a vesmír růst
žádná řeka nezůstane beze změny
- jsem řeka
přála bych si dávat pozor
na to co si přeju
učím se
zasadím kamínek
vyroste mi Babylónská věž
zatoužím po samotě
obklopí mě Velká čínská zeď
- dny jsou tiché
- a vrostlé do svých temných břehů
svět klopýtá kolem
jak sleduju svůj život v zrcadle
nezvládám pohyby
nemám řidičák
jen jizvy po bouračce
a křičí to ve mně
ONA ve mně křičí
je v té věži
za tou zdí
a chce ven
- téct
tak jí ukaž jak se to tancuje
zahraj na duši jak na píšťalu
a odveď co nejdál
krysy tajných zákoutí
můry nočních můr
bloudící mezi-spánky
dny pak budou zlatohlavé
a budou mít barvu tvých očí
ozvěnou budou znít splněná přání
strhnou lavinu všeho co chybělo
a položí na práh
- vyliju se z břehů
heřmánek budu
a nebo možná až na věky rmen
.
díky pamp_elko.. zlatohlavé je slunce.. těžko nesu zimu a na jaře ožívám :o)
08.04.2011 16:51:00 | hanele m.
Je to velice pěkné. Myslím, že jsi šťastná. Pan zlatohlavý snad tentokrát ví, co dělá. Mně ještě úplně dobře není, ale dostanu se z toho. čus.
08.04.2011 14:50:00 | pamp_elka
Hanelko, to je krása ... smutná, ale nádherná ...
Je působivá celá, ale tyto dvě části obzvlášť:
přála bych si dávat pozor
na to co si přeju
/jj, občas se říká, že máme-li se poučit, splní se nám naše největší přání ...určitě to neplatí doslova a vždy, ale kus pravdy v tom je .../
no a křičí to ve mně
ONA ve mně křičí
je v té věži
za tou zdí
a chce ven
- téct
Skládáš, ne vlastně s posvátnou úctou obětuješ slovo za slovem - na oltář Tvého bytí...Mít klobouk,smekám v tiché úkloně...
A Ty určitě nebudeš rmen, ale heřmánek. Léčivý, hojivý ... potřebný ;-)
ST /škoda, že jde dát jen jednou/
08.04.2011 05:44:00 | Bambulka