Čekání u tvých dveří

Stojím tu a čekám,
někdy beze slov zpívám,
pak tvé jméno volám.
Slyšíš mě? Rozumíš?

Snad někdy uvěříš,
nebo chci věřit já,
že jednou tu zeď zboříš
a budeš se mnou žít.

Jsem tu jen pro tebe,
toužím zahřát ti srdce,
dát ti kus nebe,
kus jistoty a kus sebe.

Černý mrak však v mé duši
chvilku stíní slunce a studí.
Nevím, zda schopný budeš říct:
"Lásko, miluji tě," za ruku mě vzít
a vstříc zítřkům jít
s vědomím, že spolu vše zvládnem.