Policajt

Ta jeho uniforma pitomá,
tolik mě vábí,
tak moc mě svádí,
tolik mi vadí, moc mě dráždí.

Bez něj by život byl lehký,
bez něj by za prd stál,
bez něj bych to už nebyla já,
co by bylo dál?

Byla bych bezcenná,
hloupá a zkažená?
Mrtvá?
Díky němu jsem přežila,
žít se naučila,
poznala bolest, cit a trápení,
bez něj byli by konverzace jen hloupé kecání.

Zvláštní jsem se zřejmě už narodila,
za myšlenky své bych si nejraději namlátila.
Za touhy co mám,
zbav mě jich, všechno na světě ti dám!

Jak se láska pozná jsem se tě tenkrát ptala,
odpověď zvláštní jsem dostala,
ty miluješ, já to vím,
a proto zraňuješ?

Kdyby život náš byl normální,
nemuseli bychom si psát směšná vyznání.