Smrt

Trpká to vůně, ten svěží vzduch,
přišla sem tiše, jako duch.
Měla být v bílém, měla být nevinná,
přišla však v černém, zlá a proradná.
Bez slova lítosti, bez slzy smutku,
vzala mi život, vzala mi lásku!

Měl to být sváteční den,
svatební kytice krásná.
Je z toho zlý, smuteční sen,
jen jedna myšlenka spásná!

Nemusí odejít sám,
slíbila jsem, že život mu dám.
Proč nedat mu smrt?
Proč by ne?!