Barevné šmouhance
*
někde v tichém plenéru
postavila stojan
připravila plátno
barvy, štětce
a zahleděla se do duše mračna
co zakrylo žlutou
nesloží křídla
jen proto, že čas jde dál
a nikdo neví
kam mu vítr osud stočí
život je jako stálá premiéra
kde něco překonává věčnost
a cosi jiné
zvolna se vytrácí
slunce začalo už málem pálit
a tvůj hlas stále hladí
mluví o lásce
o půlnočních snech
jenž chráněny jsou vstřícnou tmou
o kráse oddanosti
těla i myšlenek
a o tajemství
připoutané ke kůži
barevné šmouhance
plní přidělený prostor
a tak
pomalu vzniká obraz
a jeho hloubka
*
Přečteno 356x
Tipy 24
Poslední tipující: vodnař, s.e.n, James Libustka, Maryje..., j.c., jvacl, labuť, Tamara, Kars, Mbonita, ...
Komentáře (5)
Komentujících (5)