Sním, či skutečnost vidím..??

Nezničenou přírodou spolu kráčíme,
v čisťoučkém potůčku nožky smáčíme,
štěbetání ptáčků a šplouchání vody nasloucháme,
překrásný den si zplna užíváme.

Slunečními paprsky oslněni,
naší upřímnou láskou okouzleni,
Amorovo šípem do srdce zasaženi,
zůstaneme si navždy věrni.

Radosti a smíchu se oddáváme,
čistou lásku spolu prožíváme,
nikým si ji zkazit nenecháme,
kvůli ničemu se nehádáme.

Žádné problémy už neřešíme,
překrásnou přírodu tím nerušíme,
do trávy se spolu položíme
a zcela se uvolníme.

Očka při tom zahmouříme,
něžně se k sobě přitulíme,
po vláskách se pohladíme,
do hlasů přírody se ponoříme.

Vedle sebe se pak probudíme,
okolnímu světu se podivíme,
doufáme, že snad ještě sníme,
když kolem sebe krutou realitu uvidíme.

Samé hádky, lež, strach a zloba,
netřeba popisovat, známe to oba.
Doufáme, že pro nás ještě místo je,
ve světě štěstí, lásky, smíchu a naděje.

Realitou zlou otráveni,
chováním některých lidí znechuceni.
S tím musíme skoncovat,
své svědomí každý začít zpytovat.

Své chování naučit se ovládat,
hádky a strach už nenechat převládat.
Z maličkostí umět se radovat,
nechat lásku v srdci panovat.

Krutou minulost už neřešit,
svými zády se k ní otočit,
zlé myšlenky dokázat zotročit,
nenechat už strach na sebe útočit.

S čistou láskou začít znova,
v myšlenkách zůstanou jen krásná slova,
ze srdce bude zloba láskou nahrazena,
upřímnost, čistota a věrnost potvrzena.