*
Pojď vyválet si lenost těl
kde roste jetel, kontryhel
Do úzké trávy planokvetlé
co orosí se v nočním světle
když nad ní srpek Luny bděl…
°
Pojď kotoulet si ztuhlou šíj
kde stopy nechal Divobij
Do smyček vláken pavučiny
co struktury má nehostinný
však bez rizika těžko žij…
°
Pojď protáhnout si paží měr
kde chutí máme na výběr
Do máků, které s nebem ladí
Do krajiny těl na pozadí
co jako puzzle rozeber…
**
Nádherné to slovohraní...!
Nejednoho touha raní!
By z té rány mohl sát,
nesmí ale v noci spát |;-)
(Nebo si dát hraní ranní.)
10.05.2011 21:06:00 | Špáďa