*
Obloha zhasla gestem pouhým
bys mohl spatřit oči plát
Hlavičkám sirek schází nohy
vlasy jim hoří jedenkrát
pro četbu v tváři jemnocitu…
Jiskrná tma má jisté vlohy
do křivek ženských stíny dát
a stvořit krásu polobohyň
polevou vlasy polévat
Spirálou letět k mužským štítům…
Nitro mé s Tvým až do předlohy
si touhy půjde rozehřát
pak v našich tělech času pohyb
se rozeběhne do zahrad
všech potěšení Boshských mýtů…
**
Nač měly by mít sirky nohy?!
Vždyť jsou to hvězdy zpod oblohy!
Samas tam jimi tuhle škrtla...
Zas do vášní se báseň "zvrtla"!
10.05.2011 21:18:00 | Špáďa
Šuměnko, tak krásně mi večer tady šumíš... já s milým strávila několik hodin, bylo to mocky příjemné a Tvá básenka mi jakoby přišla prostě vhod. Děkuju za to fajn počtení. ST!***
08.05.2011 20:19:00 | NikitaNikaT.
Je nádherná...plamínky v očích a smyslné tvary,
ke spojení těl dojde záhy,
plujeme noční oblohou,
zakryti svoji nahotou.
08.05.2011 19:44:00 | Tamara