..ať se vzpíná..
..ať se vzpíná..
A výheň mocně rozpálená
Železo tvárné ať se vzpíná
Pod údery jak vláčná Žena
Do kleští pevně uchycena
°
V dřevěném uhlí červená se
A zaklání, jak kovář velí
Jiskrnost očí v celé kráse
Pod průbojníkem ke ctiteli
Dokud ji celou nezocelí
°
Zkalená vodou ve vteřině
Tvrdá i křehčí zároveň
Zalitá všude, v těle v klíně
Do břitu, k touze, pro vášeň
Tak mistrně ji v horku pleň…
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Vždy jsem obdivoval kováře. Jak umí uhodit velkou silou. Až později jsem pochopil, že důležitější je vědět kam uhodit! A tak je to v životě ve všem a se vším. Pak je to teprve to správné Řemeslo!
ST*!
10.05.2011 18:07:00 | Zasr. romantik
Čas se někdy obrátí, pak žena kladivo,
muži na kovadlině namlátí, aspoň krapet,
aby věděl, zač je toho loket :-)
ST
10.05.2011 16:20:00 | Kars
To j.c:
není kovář jako kovář, dím
já jednoho totiž také znám
a ten koňům sakra rozumí
když podkovy ková, tak mu zafoukám...:)
10.05.2011 09:15:00 | šuměnka
kovář zdatný, údy, svaly
řemeslu svému rozuměl
tak jaký div, že proud chvály
po kraji vždy o něm šel
jiskří se od kovadliny
žhavá výheň, mocný dmych,
štoudhev horké kapaliny...
ze vší slávy málem zpych
na zahrádce seje, oře,
když láska na ni nezbyla
nikde na domácím dvoře,
ta kovářova kobyla
:-(
Jiří
10.05.2011 08:55:00 | j.c.
Krásné, barvité, jako snad všechna díla, co jsem od tebe četla. Pro mě si stále ST! Přesně můj vkus :-))
10.05.2011 07:12:00 | E.T.Jane
Šuměnko, dávám Ti jasné ST!*** to za obsah a taky proto, že jsem měla možnosti si totok řemeslo vyzkoušet a mnohého krásného jsi mi tím připomněla... děkuju a je to fakt úžasné, řekla bych, že mooc pravdivé podání.
10.05.2011 06:57:00 | NikitaNikaT.
Žena jako kovadlina a muž do ní buší svým kladivem. Hmm :-)
Zajímavé.
10.05.2011 06:28:00 | hatlapatla