Tvá vločka

Na procházce po lese, na rameni přistála mi,
zašeptala do ucha, že jí cosi zebe.
Podíval jsem se já na ní,
a našel v ní kus tebe.

Malá vločka sněhová, co seděla mi vedle hlavy,
velmi nahlas plakala, že v zimě snadno ochuraví.

Hlasem tvým mi šeptala, že jí hrozná zima je,
že by se ráda zahřála a dál že zase poputuje.

Do dlaně já vložil si jí, ona se rozplakala,
že jí to zas hrozně pálí, a pomalu roztála...