Anotace: „Láska činí z chvíle kratochvíli“ - Charles Aznavour / jedna starší, z chvil, kdy je opravdu smutno...
*
Dny pomalu mi cizí Tvojí vůni
I obraz už se slévá do skvrny
Měsíc zas kráčí k svému novoluní
A samota tmou zimomřivě struní
Z náznaků, jenž jsou patrný…
°
Dny pomalu mi cizí Tvoje city
I slova už se ztrácí ze svých šňůr
Slunce si odkládá své pomyslné štíty
A samota se mění ve sklo litý
Daleka kratochvíli, jíž děl Aznavour
°
Dny pomalu mi cizí Tvoji něhu
I chuť už nasákla si slanost od moří
Hvězdy se věky nevysypou z břehů
A samota jen tahá vlákna stehům
Buď zmrznu steskem. Nebo uhořím…
**
Ach, ta láska, touha, vášeň a zamilovanost - tak krásně kouzlí ze slov nádherno!
13.05.2011 10:57:00 | labuť
Když čtu takéto skvosty..mé vnitřní já pláče a slzy mi prostě nekontrolovaně kanou..
12.05.2011 15:00:00 | Mbonita
Celé dílko nese se v nádechu smutku, bolesti... závěr je nejintenzivnější a vše říkající... hodně trpce bolavý. Ale přesto jsem dala ST!*** to pro jeho hloubavost a vmísení tolika citů.
12.05.2011 06:23:00 | NikitaNikaT.