Další z mých osudových ran
Další z mých osudových ran
navečer takhle potkávám
v baru, kde neónový svět
září jak před tou spoustou let,
kdy chtěl jsem létat, řekou plout,
a chtěl jsem zámek odemknout.
Je hloupé dveře otevřít,
když venku slyším vlky výt,
je hloupé dát se na pospas
a podruhé a zas a zas.
A srdce bité každý den
jakoby ztvrdlo na kámen,
už dávno nejsem, co jsem byl,
když pocítil jsem blízkost chvil,
věčnosti, z které jímá strach,
zvonů, jež bijí na poplach,
těla, skrytého pod látkou,
a lahve vína se zátkou,
večerů letních pod lampou,
kdy cvrček zpívá píseň svou,
jež zmizí, jak by nebyly,
jak křehká křídla motýlí…
Další z mých osudových ran
v sobotu takhle potkávám,
je hloupé srdce otevřít,
když venku slyším vlky výt.
Komentáře (13)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
a možná si měl jít dávno za tím vytím
pak už teď snad víš, že si začal s vlčicí :)
06.11.2008 04:46:00 | Romana Šamanka Ladyloba
...a podruhé a zas a zas...
...když venku vlci vyjí...
No, tak nějak.
Jsi lepší.
20.03.2006 16:27:00 | Miléne Marguerite
V okamžiku, kdy jde o vlastní dítě...
pak dobře vím, že čekat dovedu...
na chvíli, kdy třeba obejme mě
na to, že její pusa zavoní po medu...
21.02.2006 10:32:00 | Cecilka
Víš, Jardo, s tím pohlazením to tak jednoduché není...
někdy ten druhý uhýbá stranou už jen s náznakem přiblížení... a potom zbyde právě ta možnost chleba namazat a čekat... třeba přide, bude-li mít hlad... :o(
21.02.2006 09:27:00 | Cecilka
Už je to trapný, já vim, ale stejně musim napsat, že to je krásný (protože můj slovník je dosti omezenej) a vůbec!!!
08.02.2006 12:37:00 | Králík
Shodnu se s Cecilkou, že to je jednodechová básnička, to tempo jí dává jakési napětí a nádech neodvratitelnosti (takhle mi zněla jedna písnička od Stinga). Výborné.
03.02.2006 14:45:00 | Bajaja
Fíha, tak tahle je lavinová... nevím, jestli byla vážně psaná jedním dechem, tak, jak jí vnímám... skvělá...
03.02.2006 10:16:00 | Cecilka
Mně taky připada osudová. Ale i taková mírně uzoufaná a posmutnělá. 100
03.02.2006 10:05:00 | BlackTangerine