odysea

Na židli kráska sedí,
jeji modré oči na mě hledí.
Toužím po ní, chci ji mít!
Alespoň jednou její krásu okusit.

Kousek od sebe, v srdcích dál než míli,
chci se ji dotknout, cítit tu chvíli.
Cítit ten pocit blízkosti,
cítit lásku, něžné milosti.

Odvaha se zbírá,
hlava k polibku se nachýlila.
Rty mi osychají a praskají,
chci se milovat potají.

Ústa se již dotkla,
ledový chlad se do mě vlil.
Je v ní prázdnota,
led vniká mi do žil.

Trhá a drásá, zbytky mého já.
Tak zkončila má milostná odysea,
dříve než vůbec začala.

Bolest a zklamání, vlak šumí dál.
Proč já vůl oblbnout se nechal?!