Bez dechu

Nechals mě, protože sám jsi být chtěl,
a teď každou druhou nabaluješ, ba možná už i vybranou máš,
kéž by jsi si jednou uvědomil, co jsi měl!
Klidně se naší lásky vzdáš...
(a dávno už jsi vzdal)

Oči mě pálí ze slz,
z těch potoků slaných,
jen si dál mlž!
Těch bojů mých prohraných...
(šťastné konce asi nejsou)

Těžko se to říká, „nenávidím tě“,
ale bolí to méně než „miluji tě“,
miliony slov nevyřčených těch,
a ještě více bolestivých...
(vzít kudlu a vrazit přímo do srdce)

Co si myslíš kurva??
Že jsi nejlepší, že můžeš všechno??
Že srdce mé můžeš urvat??
Poslední zavití hleslo...
(a zmlklo navždy)