Duše

Přelet nad Tvou siluetou,
nízko se dívají mé oči,
nahlíží pod sladkou slupku,
do Tvého království intimity.

...nejsem žádný sprosťáček...

Padli jsme na sebe
jako dvě hradby,
drceni vlastními těly,
v demolici důstojné cenzury.

Své rty otiskuješ
na moje záda,
děláš mi razítka,
líbej a dej mi ještě oraz,
poddám se Ti jako hřebec
své paní, na kterém často jezdí(š).

...a naše jízdy nejsou povinností...

I když život
si stěží bez
nich dokážeme představit.

Rádi se společně
učíme pravidlům lásky,
cestovat spolu
je náš osud,
a až se spojíme
v jedno tělo...

...zůstaneme Duší,
která bude dýchat
za nás oba...

jednou


...navždy