Dva výherní losy

Úsměv v tváři,
pod kloboukem špína.

Neříkej mi lháři,
jen proto že jsem jiná.
(Protože jsem líná
hysterická, bídná
někdy až moc vlídná
pokrytecká, mylná.)

Jsme bojovní
nepříčetní
tajemní
a ty
jsi tak kouzelný
pro život
i posteli.

Jsme absolutně nehodící
jak botaska ke střevíci.
Scény a noci trápící,
druhý den úsměv na líci.
Jak pravačka s levicí.
Jak temnota zářící.

Šeptám ti hlasitě,
potichu křičím.
Zlato, víš já miluju tě
a k tomu taky nenávidím.
(A trochu se stydím
že tolik slídím.
A pak jsem náhle šťastná,
že tě zase vidím.)

Jsme dva spojený kusy.
Dvě odlišné rasy.
Dvě slepený řasy.
A jsme sobě souzení.
Asi.
Uneslo mě z tebe cosi.
Teď lítáme spolu bosí.
Jak dvě hladové vosy.
Jak dva výherní losy.
Co si srdce dali
a navždy jej v sobě nosí.