Samota ...

Cítíš tu samotu, když se rozední,
na srdci smutek jen míváš v poledni.
Večer pak v panácích smutek svůj utápíš,
v noci ti připadá, že se snad utrápíš.

Ta tíha na srdci brání ti dýchat,
na víc se nezmůžeš, než denně vzdychat.
Slzy jen netečně kanou ti po tvářích,
vždy, když si vzpomeneš, jaký jsi býval dřív.

Kdysi ti zabili všechny tvé city,
zbyly jen vzpomínky, nářky a vzlyky.