Mám v srdci teplo a v duši krásně

Svítíš mi Sluncem svým na cestu jasně,
když jaro tu pomalu vrcholí,
mám v srdci teplo a v duši krásně,
slyšíš…už vůbec nic mě nebolí…

Stín duhy skrývá se mi za líčky,
když přichází ten náš společný den,
na rtech mám štěstí a v očích hvězdičky,
vidíš…moc šťastná jsem…

Došla jsem k hoře snů a vypila její krásu,
zbavil jsi mě všech nelehkých tíh,
my dva spolu půjdem´ proti proudu časů,
pojď…vytvoříme zátiší andělů dvou propletených…

Ovívá mě louka a citů rozkvetlý plát,
radost si oblohou svobodně táhne,
víš…při Tobě vždycky já budu stát,
ať se cokoliv děje…nebo stane…

Můj led roztál Tvou nádhernou vinou,
pozůstalá kra do dálky navždy pluje,
zahrnula jsem Tě obrovskou lavinou,
cítíš ho…člověka, co jen hluboce miluje…