Po Jiřím už nemám sil nic komentovat, snad tedy postačí jen konstatování obvyklé po návratech z výletů a cest: "Doma je doma".
(Anebo tautologie: Pro mě je doma tam, kde se cítím jako doma. A to je doma. ;-))
24.05.2011 13:54:00 | Špáďa
Doma mám,kde duši ukládám
bez obav na rozházené polštářky
všech barev
tam bydlí mé vnitřní já
jsem tu svobodná v nahotě svý
svítání i tma
tu není zlá
nebojím se upít tu vody
a ulomit chléb
pohledět do očí pravdě
klaunský nos odložit na stůl
plný pastelek i obyčejných tužek
bosá tu zpívám
tančím ,zívám únavou
ruce blízké podají mi
střípky světa,
když už nemohu na něj dosáhnout sama
i šachy a dáma hraje se tu
za zvuků deště
co ještě..
záclony tu vlají tiše
slunce svítí jasněji
od srdce se směji každé vrásce
a vše co chci mi tu roste
je to prosté
tady ..jsem doma
24.05.2011 13:53:00 | Mbonita
To J.c.
Jsi k pomilování!
Vskutku
Tvůj šarm a nadání
V radosti
Štěstí
Smutku
Vždycky mě pohostí
Doma. Či na rozcestí...
24.05.2011 12:21:00 | šuměnka
kde plané kvetou višně
a včelou zpívá med,
kde louka kvete hříšně
když dívka po ní bloumá
tak svěží na pohled...?
::
no přece u nás doma!
kde zalká harmonika
i trubky vřeští hlas,
slepého harfeníka
zní harfa nevidomá
že létem zlátne klas…?
::
no přece u nás doma!
kde věže lkají k nebi
co slavný přizval hrad
když se tam uvelebí
na radu astronoma
cizácký pes či had…?
::
no snad ne u nás doma!!!
***
Jiří
24.05.2011 11:57:00 | j.c.