Teče teče říčka...

Teče teče pramínek po Tvých vlasech,
jemně brázdí husté konečky,
kam jenom dál on vydá se,
protéká si svobodně bez vlečky…

Teče teče pramen po křivce Tvých řas,
opatrně rozčesává část po části,
kam jenom dál on postaví svůj sráz,
proplouvá snad každou oblastí…

Teče teče potůček po Tvém strništi,
do hladka vymílá obrysy líce,
kam jenom dál on si prosviští,
nabírá s sebou kapek na tisíce…

Teče teče potok po Tvém zádoví,
do oblých tvarů poklidně usedá,
kam jenom dál cesta mu napoví,
jakou jen trasu sám si vyhledá…

Teče teče říčka do skrytých míst,
pečlivě vyhloubá jednotlivé břehy,
kam jenom dál bude si číst,
do jakých stránek vyšije stehy…

Teče teče řeka do těla strouhy,
to já ji tou jemnosilou rozvádím,

to já jsem tím tokem dlouhým…

…a něžně Tě tak hladím…