Anotace: ...věnováno... Možná to umíš...a já se Tě, ale bojím zeptat...já když miluji tak nahlas...já neumím lásku šeptat....
Vystoupat na samé touhy dno
kde lásky probouzí se bůžek
hvězdám když povídat je nesnadno
o roji svatojánských mušek
tvůj oheň milostný mi přiřknul soud
pro položivé dny, pro chladno,
jen zpívat chci, tančit, neusnout,
brod řeky ústí ve tvé tajemno
***
Jiří
31.05.2011 09:54:00 | j.c.
moc pěkný použitý slova :) příjemný a věřím že by si dokázala vložit víc silnějších slov a mělo by to ještě větší sílu kdyby jsi nehleděla na rýmy a jen psala slova který ti srdce šeptá :)
28.05.2011 00:39:00 | Jekyll & Hyde
též mými ústy promlouváš
a říkáš, co mé srdce tluče
jak barvy skládám na vitráž
a jak ho beru do náruče...
též mými ústy hovoříš
a říkáš, co mé oči chtějí
jak den ode dne je mi blíž
a jak mi rty při něm chvějí...
díky
je nádherná
/ a já jsem šťatsná, že to tak mohutně prožíváš! /
27.05.2011 14:30:00 | šuměnka
Takové nádherné VYZNÁNÍ je schopen napsat ne ten, kdo se VYZNÁ, ale jen ten, kdo opravdu miluje... (nebo kdo se moc nevyzná, dodal by cynik... |;-)
27.05.2011 00:45:00 | Špáďa
Leni to je krásné...moc děkuju že jsi tuhle báseň napsala...je to přesně to co teď cítím a potřebuju říct...
26.05.2011 14:57:00 | Lucie Teru