Nespoutání

Zasnoubená větru když voní sena
po čem asi toužíš
dávné ohně doplály v nastalém vidnu
a mlhu bílou halenu kol šíjí kopců
už prošívá slunce jehlicemi.

Čas omotal hodinový strojek
pavoučími vlákny
stále na mě ještě čekáš
a já dál přetínám lana
poutající mne k míjívému životu
v klícce na sny.

Na obou jeho březích stojím ukročen
a říčkou plynou znamení
vztahuji ruce
bojuji pro tebe.

Úděl Blíženců je nespoutání
zažehnu nám jiskru
a v dlaních zahoří ti
nový život.