Hlasy

Když slyším v temné noci hlasy,
mněl bych se bát trochu asi.

Jsou to zvláštní hlasy ze snu,
ty slyším jen když večer usnu.

Zdá se mi o krásné, něžné dívce,
když utichají líbezné ty hlasy,
jen pro ni dýchají mé plíce,
projíždím svou dlaní její vlasy.

Když usmívá se to děvče na mě,
tak svět kolem dokola se točí,
pak uchopí mé rozechvělé dlaně,
a vzhlédne do mých modrých očí.

Úplně všechno dal bych za ně,
za pohled její, za čarovné její oči,
svět již po druhé se se mnou točí,
když přitulí se a je celá u mě.