Dva roky od rozchodu

Jsou to již dva roky, co nejsme spolu,
Den za dnem srdce si léčím.
Dva roky léčení srdcebolu,
Sugescí, že jsi mi ničím.

Po nějakém čase začalo se zdát,
Že snad se z toho dostávám.
Že se už konečně dovedu smát,
Smutku se už nepoddávám.

Však ejhle jak jsem se mýlila.
Zas jsem tě musela potkat?!
Dýka se do srdce opět mi zaryla,
A duši chtělo se plakat.

Dva roky uběhly, však co je jiné?
Snad jenom uhasly naděje.
Člověk by řekl, že rychlejc to mine,
A ono nic se s tím neděje.

Přejde snad někdy ten podivný cit,
Který stále k tobě chovám
O lásku nejde, spíš o ten pocit,
že v srdci vzpomínky mám.