Dva dny

Dva dny je jako rok a den,
dva dny, když vzplála pochodeň,
dva dny samoty a toužení,
dva dny bez našeho souznění.

Dva dny budu snít svůj sen,
až objevíš se u dveří,
za ruku mne rychle vem.

Dva dny ústa chřadla,
dej jim napít ze svých rtů,
i kuličky z počítala,
půjdou vstříc tvým horkým dnům...

Dva dny půstu, samoty,
chci obejmout tvoje tělo,
chceš obejmout také ty?