Z naděje zůstává tvář....

to svědomí má dívčí tvář
a zraje jako víno
její vítr ve vlasech
ukrývá tiché rozpaky
vonící květina roztává
jak vločka na nose krásy
dívá se za mraky
mlčící bezbřeh
co má rozestláno
potom jen rozdává
sponky spojí zlaté vlasy
kdo strací kalendář
dívko-nebo ženo
ženo nebo dívko
miluj se a naději nech
já cítím tvá ňadra taky
tak se něha poznává
jsi zastup spásy
jenom kroky
vonící dech
kdo má napsáno
co pozná se časem...
z té naděje zůstává tvář
Zůstává.....