Jeden den, noc i sen

Jeden den, noc i sen

Jeden den, pár slov,
jeden sen, drahý kov.

Já nevím proč,
našel jsi mou tvář,
opět ten jasný kolotoč
a zas ta oslňující zář.

Nejsem si už jistá,
jak odolat zkoušce,
ač má duše stále čistá,
ty strháváš mě v bouřce.

Jedna noc, plna snů,
jediná moc, věčných dnů.

Já chci odpovědi znát,
proč vítr stromy vyvrací,
a ty můžeš jen lehce vát,
přesto se má hlava ztrácí.

Nedokážu přát si víc,
dokud tvůj pohled nepohltím,
dokud nedotknu tvůj líc,
než dále obdivovat, co už vím.