Vpomínková na Tebe...

Pťed sebou mám fotku Tvou,
vzpomínám na to,když byla jsi ještě mou.
Jak ses každé ráno smála,
snídani šla připravit.
Pak s vlasy sis hrála,
a já šla zatím vodu na čaj postavit.

Povídaly jsme si o dni co nastal,
Tvé oči zahleděny do časopisu.
Kde vlastně náš společný den pťestal,
možná až ve větách,na konci dopisu.

Pracovala jsi do temné noci,
zatímco já usínala s malou ovečkou,
teď už má Tě čas a nový život ve své moci,
chtěla bych na chvíli,být zas Tvou holčičkou.

Konečkami prstô cestovat po Tvých nožičkách,
dívat se na dívku,která zlehounka usíná.
Oddávat se polibkům v našich krásných písničkách,
kdo jako my,kdo jako já a ty,každou chvíli takhle prožívá?

Vidím Tě po bytě chodit,když otevíráš skříň,
a nevíš co si vzít na sebe.
V myšlenkách začneš bloudit,
a pak podívám se na Tebe.

A zas ta dokonalá krása před mým tělem,
parfém a Tvůj šarm lyne se po pokoji.
Já stojím v jeho paprsku bdělém,
chci Tebe,duši i tělo,chci obojí.

Musím Tě pustit,slyším jen klapnout dveře,
nastane jen čekání.
Celý den bez Tebe se postit,
a v posteli nastává jen hledání...

Tak připravím Ti něco k snědku,
čas najednou utíká.
Ty jedna hodino,ty malý zmetku!,
mezi prsty mi vše utíká.

Ručičky točí se najednou rychleji,
a mé srdce bije nedočkavostí.
Růže pro Tebe vůni pokojem poušťí,
kéž tyto dny jsou častěji.

A ty přicházíš celá rozzářená,
objímáš mé a líbáš.
Do židle hladová,mnou posazená,
večeři teplou pojídáš.

Pak zas usneme v náručí,
na boku celou noc hřeju Tě..
Srdce radostí zas poskočí,
že mám Tě u sebe,a šeptám...Miluji Tě...

Jako domeček z karet,
život se rozplynul,
čas nevrátí se zpět,
jen vzpomínky,a Tebe v srdci navždy půl...
Chybíš mi,tak krásný den a usínání,
krásný sen, ať je až do svítání...