Co stalo se, již není

Jak princezna z pohádky
si ta tvá tiše spí

jen spí, nic neví
sladké sny se jeví
s bohatstvím a pozlátky

a já alespoň na chvíle krátký
toužím být místo ní


Ty tiskneš její tělo jemně
a na mé city ani myšlenka

na mne žádné pomyšlení
co stalo se, již není
usínáš u ní, né ve mně

je mi zde tak nějak temně
a zlá je má domněnka


S ní je duch tvůj i tělo
semnou víno a žal

tak by to asi býti mělo
nebe snad tak to chtělo
aby mi tě kdosi vzal

Mně ti ale život bolí
mně srdce buší na poplach
že brzy se to nezahojí
..že jsem sama - a on mi plách

Pláč nic nezmůže
a křik "jakbysmet"
vyndávám tě ze své kůže
čímž zachraňuji svět

Není zde lítosti, není
a není zde lásky i kdybych chtěla
snad jen v mém snění
porozumění,
než se zas probudím
do smutného včera