Ať jsi…

Ať jsi…

Je-li možné, že skutečný jsi,
ať každé slovo pravdu skrývá
ať tvář Tvá má čisté rysy,
do mého srdce touhu vrývá.
Jsem-li už teď jen poupě Tvé,
které s něhou chceš rozechvět,
ať dáš mu všechny melodie své
a ono se rozvije v krásný květ.

Čekalo srdce, čekalo na lásku,
našlo poklad v duši nevinné,
našlo světlo v dálce, oči upřímné
a všechny city dalo v sázku.

Je-li Tvůj svět pro mne určen,
ať neodvrátí se Tvůj zrak,
ať neustoupíš, ač budeš zkoušen,
a už vždy k Tobě dojede můj vlak.
Jsi-li ten, jehož postrádám,
ať Tvé dlaně uchopí mé líce,
já se Ti zpříma do očí podívám,
ucítím, jak Tvé srdce tluče stále více.

Čekal jsi na srdce, čekal jsi na mne?
Podívej, kdo stojí při Tobě…
…tak už přitáhni si mě k sobě,
dlouho mi láska, dlouho už chřadne.