Noci v bílém saténu

Noci v saténu bílém
zdají se nekonečně dlouhé.
Dopisy, co psala jsem,
nebudou již nikdy odeslané.

Vidím krásy, jež neviděla jsem
svýma očima dřív.
Teď jen to, co pravda je,
nedokážu už říct.

Protože miluji Tě,
ano, Tebe,
já miluji...

Hledím na lidi v páru,
jak kráčejí ruku v ruce.
Jen to, že proti nim jdu,
dovedou postřehnout určitě.

Někteří snaží se mi povědět,
ty myšlenky, které neuchrání.
Že jedině tím, čím chceš být,
budeš nakonec.

A já miluji Tě,
ano, Tebe.
Jak já miluji Tě,
jak já miluji Tě...

Noci v saténu bílém
zdají se nekonečně dlouhé.
Dopisy, co psala jsem,
nebudou již nikdy odeslané.

Vidím krásy, jež neviděla jsem
svýma očima dřív.
Teď jen to, co pravda je,
nedokážu už říct.

A já miluji Tě,
ano, Tebe.
Jak já miluji Tě,
jak já miluji Tě...

A já miluji Tě,
ano, Tebe.
Jak já miluji Tě,
jak já miluji Tě,
jak já miluji Tě...