Syndrom zlomeného srdce

Srdce mi puklo… zběsile buší…
V hrdle mám sucho… v duši jen žal...
Záplava otázek v hlavě mi hlučí…
Do tmy zas padám… proč jsi mi lhal?...

Zmizel jsi… odešel.. neřekl důvod…
Tři roky zahodil, jak pouhý den…
Proč se to změnilo?.. kde hledat původ?...
Bolest mě pohltí… dere se ven…

Proč jsi mi sliboval splnění snů?...
Nač jsi nám plánoval společné žití?...
Věřila jvšemu... co vyšlo z tvých rtů…
Teď na vše sama… v existenci bytí...

Neřekl důvod… co bylo špatně?...
Něco se změnilo?... koho se ptát?...
Na svět teď koukám zmateně… matně…
Nechci teď bojovat… za co se prát?...

Hrozně to bolí… derou se slzy…
Přišla jsem o vše… všechno se mění…
Slova těch kolem.. „to přejde brzy“…
Jsou pro mě ničím… když on tu není…

Miluju stále… Stále tě vidím…
Čekám, kdy uslyším domů tě vcházet…
Snad jsi teď šťastný.. když já ti zmizím…
Nemohu začít… budeš mi scházet..