Pro Tvou náruč

Když skvrny slunce
potřísní Ti tvář
a déšť stéká
do kapek chybných písmenek

a zadní rýma dusí
sukni ve větru,
snažíš se makovými květy
usmívat trochu navenek

a trochu dovnitř
pro prsty víkendových snídaní,
pro kolébku leknínových snů,
… hledáš své cesty prostředek,

překročit všechny plné čáry
a ty přerušené spojit dotekem,
pro hojení duší
klíč a kouzla oddenek

mít, tolik mít… si přeješ…
z jeho objímavých květů