Proti chladu
Proti chladu
lhostejno či v podobě horkého čaje
nebo dlaně,
která hřeje...
Chtěla bych nechat úsměv rozkvétat,
jak v trávě první jarní sedmikrásky,
náruč lásky
do závěje...
Chtěla bych svírající krustu ledovou
rozpustit jako cukr v horké čokoládě,
ať taje
emoce zraňující...
Chtěla bych nabídnout ti zvláštní občerstvení,
které tvému já sílu dodá...
...živá voda...
...světlo svící...
Komentáře (23)
Komentujících (22)
Doporučit
Tisk
nemusíš chtít..ty dáváš!!
čajem se mnohdy stáváš
úsměv svůj rozmetáváš..
nemusíš chtít..ty kveteš!!
hřejivá slova pleteš
bys odehnala veteš..
nemusíš chtít..ty rozpouštíš
tušíš a často dobře víš
že tím že jsi..nás potěšíš!!
nemusíš chtít..ty nabízíš
tvá náruč je jak vřelá spíž
z níž každého tu nasytíš!!
(mám tě neskonale ráda!!)
14.02.2006 09:40:00 | šuměnka
Ještě k tykání: jelikož muž by neměl první navrhovat tykání, beru to jako návrh. Jestli je ti příjemnější tykání, bude mi ctí ti tykat. Líbá
08.02.2006 16:16:00 | Petr Miroslav
Znám takové ženy...
Pozn. Výchova mužů v Čechách, již jsem to komentoval květině ze skalky, to je legrace, čím je člověk starší, tím je nevychovatelnější, to je jako se starým psem...
08.02.2006 16:07:00 | Petr Miroslav
Na Tvé básničky nikdy mít nebudu, ale vůbec mi to nevadí. Děkuji za komentík a se divím. Vždyť tam byla tak 5 minut...?
08.02.2006 11:04:00 | Roko
Nádherná,marně klikám stovečku,ale na tak pěkné básničky jim asi pochyběla stupnice.
07.02.2006 20:37:00 | Guču
Tak ta vážně hřeje. To jsi celá ty - v mrazech nás básněmi hřeješ a v parnu zas osvěžuješ!
07.02.2006 18:12:00 | Keilanne
Vykouzlila teplo i úsměv, taky vědomí, že není jen všechno "černý". . . Díky se ti náleží
07.02.2006 16:13:00 | Nausika
Tak tebe, milá Cecilko, jsem potřebovala mít včera večer doma...(nestíhám nic, příště snad víc), opatruj se mi ...
07.02.2006 14:36:00 | Hančí
Za oknem právě hustě chumelí,
vznikají nové závěje.
Však ledové krusty uvnitř pukají,
tvoje básnička hřeje.
...a taky krásně hladí na duši.
07.02.2006 13:31:00 | Mourek
Jsi lékem
do mé chřipky dnešní
kdy horký čaj postrádám
a v horečce sním a sním.
Moc krásné, hladíš duše jak jen ty umíš.
07.02.2006 13:19:00 | Jan Urban
Neobyčejně působivá....
to jen kouzelnice jako ty umí pár slůvky
i v takových mrazech zahřát
07.02.2006 11:17:00 | Skalnička
Ahojky Cecilko, kouzelnice.
(to je takový tvůj Nomen Omen, ta čarodějná dáma, viď?)
Jsem rád, že to tu stále dozoruješ a nepodléháš vlivům vnitřním ani vnějším. Za to ti patří můj dík!
07.02.2006 10:44:00 | JirkaS
Nádherně ta báseň u srdce hřeje
je živou vodou
i světlem svítícím na cetu vpřed :o)
07.02.2006 08:27:00 | WWW