Marnosti proud

Země se točí jak míček v ruletě
přesto je krásně na světě
ač zamotanou hlavu z toho mám
v Tvé náruči láskou procitám.

Jsou slova planá jako růže
jsou činy růže planoucí
nejradši bych tě vysvléknul z kůže
tak hodně jsi pro mě žádoucí.
Marnost je pocitem zmaru
těžko se smívaj mé představy
má krev je před bodem varu
mám z toho strach i obavy.
Nelze tě zaujmout více než slovem
nelze tě spoutat, nelze tě mít
a tak se loučím a říkám sbohem
nech mě jen v klidu odejít.