Konec

Jak se tomu říká,
když láska ti z rukou prchá,
když se snažíš milovat,
a vše zlé ignorovat.

Na začátku byly ty krásné zprávy,
i když i tenkrát bylo to zlé.
Teď už jsou to jen obavy,
kde jsi? Tak kde??

Ze všeho cítím nucení se,
láska ti utíká mezi prsty,
zda vrátí se, zajímalo by mě,
a jestli ještě někdy budem schopni úcty.

Je to má vina a nebo tvá,
že se mé srdce před tvým zamyká?
Že mu nevěří už ani že pro mě bije,
to, že jenom mě miluje.

Mobil si klidně zamykej,
nikdo ti o něj nestojí,
při tvých reakcích přemýšlej,
stejně ti už nevěřím.

Vždy jsem chtěla toho zamilovaného...
...Toho rytíře mojeho...
Který do světa křičet bude,
tak to je láska moje.

Mezitím se děje co se děje,
a moje o lásce naděje
se vytrácí a vracím se na zem..
a my oba....ano oba, chladnem...