Ke každému příměru jeden vzdech a ke snůšce lásky běh? Ne. Nechci. Jsem sobecwa mikuju bez příměrů.. Neexistují totiž. Tvoje vize je tedy jen.. pěkná je..
28.07.2011 21:52:00 | Sleepwalker
to je nádherně vystižené..někdy je smutku víc než na lukách květů, proto jedna duše najde druhou..
18.07.2011 11:19:00 | Jiná
Někdy je vřesu víc než smutku,
prohřáté fialové plantáže
nasadí jiná skla,
barevná vitráž láska
naváže snůpek
do herbáře dobrých skutků...
13.07.2011 12:01:00 | zvířenka
Nejlepší je zacatek a po sledni veta, vyvolává ve mne zajimavé obrazy, což nejvice oceňuji....pekna
12.07.2011 20:00:00 | kaja k
někdy je smutku právě tolik
by radost mohla překvapit
a ačto vím, jak velmi bolí
i s ním se nauč prostě žít
láska, ta umí zachránit...:)
°°°°
je to tak nádherné!!!
12.07.2011 18:32:00 | šuměnka
Nocuš, tak krásně podané a velice výstížné dílko, zvláště závěr... to je to, co člověku pomáhá nejvíce... a proto si svého miláčka nesmírně nejen vážím. ST!*** zde dneska opravdu nestačí.
12.07.2011 12:36:00 | NikitaNikaT.
Nekdy je smutku proste tolik,
ze na ramenou lezi tiha sveta,
kdy bolest zacne nadej kolit,
vsak kouzlo umi jedna vzacna veta
...
krasne vypletas verse ...
12.07.2011 12:35:00 | Bambulka