Na jednu noc v jiném světě

Už zase vidím
ohníčky v tvých očích
které pro mne nikdy dřív neplály
-hasíš je v modrých hlubinách
pod zavřenými víčky

Polib mě ještě jednou
nepřestávej i kdybych křičela
chci se tě dotýkat
já vím že nesmím
a ty to víš také

Přesto mě pokoušíš
s jablkem v ruce
a nevinným úsměvem
smutného štěněte
které za nic nemůže

Kdybych jen...
mohla být tvá navždy
ne jen na jedinou noc
nechtěného hříchu
z neutuchající lásky

můj modrooký princi
proč jsi mě nechal snít
a zapomínat
že kolem nás dvou
je taky jiný svět

ten reálný kde jde o prachy
a starost o druhého
chodí o berlích
po zapadlých uličkách
plných prachu starých lásek

Asi jsme jimi neměli chodit
alespoň ne spolu
ruku v ruce
a pojídat zakázané ovoce
které chutná nejlíp

taková je pravda
někdy až moc krutá
tobě jedinému nedokážu lhát
tak mě nenechej odejít
bdít samotnou až do svítání

...

Na tvoje modré oči
by se básně psaly samy
ale nechtěl bys je číst
pálím v ohni všechny hříchy
napsané ve verších