..tváří v tvář..
..tváří v tvář..
Anotace: věnovaná / z archivu chvílí, co se vryjí až na dřeň... / stesk je silný protivník
Z v e d l o
se povětří a nebe zšedivělo
I kopec vyhrbil se nějak víc
když přijel On
a sklouzl z hřbetu dolů
Pohladil sedlo
Kostelní čas odbíjel zrovna celou
Krok vrzal „tu mě máš“ od prošlapaných plic
a v hrudi toulající zvon
se rozbušil tou změnou vzdálenosti
Pět dlouhých let se ztratilo
v pohledech, jenž se spolu
od přirozena mostí
„tak, jako poprvé“
kdy nitro ožilo
zásahem do krve…
Přátelství v nevinnosti
Objal mě na chvíli
Rty otřel o ty mé a něco zamumlal
Vylétl z kuklí bund a bot
jak křehcí motýli
a přesto samý sval
sednul na třetí schod
aby i stěny dechem ožily
obrazy nastražily uši
a „stejně jako poprvé“
jsem pomyslela si, že mu to pořád sluší
A nebo teprve…?
Světák a dobrodruh
Muž od nebeských plání
Oživlá moudrost starých knih
Vyvětral problémy a přines čistý vzduch
co vysypal si z rukávů a rozmetl ho dlaní
i spolu s pohodou zážitků posledních...
Byl tu s tou samozřejmostí, co je mu vlastní
jako by odjakživa nějak blízko stál
Pár teorií hodil na plac pokoje
co v mozku vyhrabal
a mě už nezbylo, než průsvitně se zasnít
a potom rychle strhnout postroje…
Když odjížděl, můj stín se zbarvil do tónů a škál!
A tehdy nenapadlo by mě ani v nejmenším
že právě On - by pro mne slova někdy veršoval
že zrovna On - mě oživí v tom blízkém čase zim
…abych pak v květu jara občas byla s ním…
*
Komentáře (16)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
jseš naprostej lidskej originál a i básně zní podle toho... udivující
30.07.2011 11:48:00 | drsnosrstej kokršpaněl
A pro to jaro
křehce voňavé
stálo to za to
vzít ho do dlaně!
Jsi úžasná!
26.07.2011 06:38:00 | hloubavá
Na prázdno polykám
a lapu po dechu
pod kůži zajelo
spřežení něžných rtů
Nádhera!!!
25.07.2011 21:59:00 | labuť
To je zase nádherná báseň!
Stesk svírá duši nebohou
ztemnělou oblohou
do srdce vzpomínky sází...
25.07.2011 21:05:00 | CULIKATÁ
co řící
jsme stvoření snící o slasti
kročejích kde taje sníh
láskou oblečení když hodujeme
sami sebe
do dna prožívání
žebráci i páni
zlato i kamení
vábení i trápení
vše co v tu chvili chceme
jdem vstříc lásce i zatracení...
25.07.2011 21:01:00 | Mbonita
Zdá se, že i On teď usmívá se a vzpomíná, že tvá slova jsou pravdivá. A že nejsou jen tak ledajaká, jsou úžasná.
ST
25.07.2011 20:48:00 | Kars
Nádherné, skutečně nádherné dílko... dějové, ale hodně citově zabarvené, jako bych slyšela dusod nebeského koně, cítíla jemný šumivý vánek těch křídel... a cítila vůni nezkrotnosti... naplněná touhami a slovy, která čekají...
25.07.2011 19:45:00 | NikitaNikaT.
