Možná bych šla...

Pro trochu jinou lásku světa kraj se dát.
Nohy si polámat na skalách staletých,
co přestaly se dávno na nás smát.
A ruce do krve si rozervat.
Na stovky princezen, ve stromy zakletých,
uvidět s úplňkem co víly tancovat.

Iluze poztrácet. Vší víru v budoucí
házet jak perličky duší svých za hlavu.
Pro lásku, horkou a smavou a matoucí,
posílat do nebe modlitby horoucí.
Jen neztratit své odvěké právo
na kapku štěstíčka
-či aspoň na soucit...