Láska

Když jdu spát, myslím na Něj.
Když spím, zdá se mi jen a jen o Něm.
Když se probouzím, vidím před očima zase jen Jeho.

A ve dne? Jsem poblíž Něho,
avšak, nevím z čeho, bojím se Ho.

Mám strach Ho oslovit,
říct, jak Ho miluji.

Proč strach?
Bojím se odpovědi, co mi řekne.
Mám strach ze zklamání,
když mi řekne, že mě nechce.

Pak dostanu odvahu Mu to povědět,
avšak to už je pozdě, je večer.

Jdu spát a myslím na Něj,
spím, zdá se mi o Něm.
Ráno vstanu a myslím zase jen na Něj.

Tak plynou dny, týdny i měsíce.
A já nic - bojím se.

Přišel však den, kdy říct Mu to musím.

Jdu k Němu a povím:
"Už dlouho ti to tajím, avšak více již nemohu.
Miluji tě."

On však stále mlčí a mlčí
a já stále čekám na Jeho odpověď.
A čekám a čekám
a On mlčí a mlčí...