Pražské blues

Viděl jsi někdy
Prahu za tmy?
Je tichá jako ty
když víš, že usínám

Nevěřim na zázraky
nočních konverzací
ani na to že jednou
přijdeš a už neodejdeš

Jsme ve všem stejní
(dělá snad Bůh nás oba
přes kopírák?)

Praha je matkou mého srdce
a ty jsi její otrokář

Mohla bych být teatrální
a dělat, že se mě nic
netýká
že vše co píšu není
pravda

Nikdy se mi ale nepodaří
napsat báseň
takovou jako bych
chtěla