Slova potřebná nejsou

slova má jsou křídla motýlí
mávám s nimi
a snažím se létat
vzduch kolem jemně se rozptýlí
...já však neletím
jen vířím prach

snad stokrát jsem to zkoušel
ve svitu měsíce
v záři sluneční
někdy
i k nebi se vznášel
...teď ale před tebou stojím
a mám strach

neodcházej prosím ještě
chvíli postůj
já vznesu se
slzy v očích
ne - jen kapky deště
...buď trpělivá
já poletím

dál stojím přikován k zemi
neprší
jen skrývám pláč
v duši mé teď špatně je mi
...usmíváš se
já neletím

nastalé ticho studem krájím
má křídla znovu ztratila pel
bezbranným pohledem nezdar svůj hájím
...a ty místo zklamání
nabízíš objetí

mé srdce rázem štěstím se rozbuší
chvěji se
a zavírám oči
slova potřebná nejsou
šeptáš mi do uší
...znovu prší nám
tentokrát dojetí