Podvrším ve větru

Podvrším kráčíme proti větru
kde mluví bory
nehledáme slova nehledaná
jen mlčíme do kopce
travou hadi plují
a srdce v bezpečí
tak prudce náhlém
kdy bláznivý závan
sklene nás
příliš malé
na velkou lásku
v doteky jež rozumí si
i v té hloubce.

Slyšíme dech
o společných nocích
kde tichem tetelí se vzduch.