Léto je dávno za náma...

Slunce nechalo dozrát klasy,
Dalo barvu nejednomu plodu.
Rozpletlo z copu mé vlasy,
Ohřálo v rybníce vodu.

Opálilo bez života tvář
A nechalo na ní úsměv rozkvést.
S přicházejícím podzimem slábne zář,
Vítr má krutou sílu vše odnést.

A ty nebojuješ a to bolí,
Plané sliby nemají už šanci růst,
Důvěra je jako skála, co se drolí,
Nechci slyšet více lží z tvých úst.

Neumím milovat a nevěřit,
Nechci doufat, a pak být zklamaná.
Přichází čas se rozloučit,
Léto je dávno za náma.